TL;DR: Má. Je v tom docela dost peněz.
Dnes v článku budeme kombinovat finance a filosofii, ale nebojte se… Výsledkem tohoto článku by měl být krátký pohled pod sukni malé firmě, která čas od času nebezpečné věci vozí, ale každá koruna je jí drahá. Takovou firmu by měl tento článek přesvědčit o tom, že existují levnější varianty a řešení, které jí mohou dopomoci ke kýženému zisku a zároveň jí pomohou minimalizovat riziko. Tak nějak samotná definice činnosti, kterou se zabývám, takže bych o ní něco mohl vědět.
Pro začátek si ale povíme něco k akreditovanému školení řidičů ADR. Toto může provádět pouze 5 společností v celé České republice. Trvá celkem 18 vyučovacích hodin a je zakončeno krátkým testem o 30 otázkách, které Vám položí přímo někdo z MD ČR. Po jeho úspěšném složení dostanete takovou malou krásnou plastovou kartičku s vlastní fotografií. A to stačí, ne? O Dohodě ADR přece víte všechno.. Školení platí pět let. Tak jdeme jezdit a víc nás nezajímá…
Pravda, žádný zákon Vás nenutí k tomu, abyste si v té pětileté platnosti dohledávali jakékoli další informace. Což je celkem paradoxní s ohledem k požadavkům Zákoníku práce, ale budiž, o tomto dneska ne. Každopádně je důležité říct, že Dohoda ADR se mění každé 2 roky, a to celkem výrazně. Pak máme nějaké mnohostranné dohody. Zákon o silniční přepravě. A všechny tyhle informace si musíte ohlídat. Do toho všeho, mozek bohužel není schopný vedle čísel pojistek, SPZ, tonáží, objednávek a úprav nařízení č. 561/2006/EC, že z té Dohody ADR leccos zapomene. A to se pak 2 měsíce po školení začíná plést podlimitní s omezeným množstvím… volně ložená přeprava s přepravou kusů… obalové skupiny s klasifikační třídou… požadavky na podlimitní a běžný režim… a oheň je na střeše. Snad ne doslova. Věřte, vím, o čem mluvím a kolikrát tyhle rozdíly vysvětluji stále dokola. Ale mě zaměnění těchto dvou pojmů nebude stát při kontrole zhruba 50 000,- Kč.
A to je vlastně základním argumentem pro vzdělávání řidiče. Efektivně a srozumitelně podané informace jsou totiž dnes k nezaplacení. Nikoliv jejich množství, hlavně relevance je důležitá. Rozdíl mezi tím, jestli si řidič uvědomí, že něco má zkontrolovat a ví jak, je zhruba v hodnotě 50 000 Kč. A to počítám jenom samotnou pokutu. Žádné zdržení, starosti, problémy, překládky, ztráty zakázek, následné kontroly provozoven ani nic takového. To jsme počítali a hodnota byla skoro dvojnásobná. Do toho všeho je podle silničního zákona i řidič (vedle dopravce a odesílatele) odpovědný za to, že vše bude správně označeno a vyplněno. Kusy, přepravní doklady i vozidlo. Takže nově je tu i motivace ze strany řidiče.
Kdyby tak existovalo řešení…
A dokonce několik: Jedním z nich je řidiče pravidelně školit jako osobu podílející se na přepravě nebezpečných věcí, protože tak se mu nebezpečné věci dostanou víc pod kůži. Může se seznámit s novými věcmi, dotazovat přímo poradce a rozhodně přinese zajímavé podklady i domů na firmu. Více zde. Není to sice podle zákona úplně košer, ale když není zbytí, tak se nedá nic dělat.
Tím druhým je pak splnění požadavku zákona o silniční přepravě na ustanovení poradce při přepravě nebezpečných věcí. Ten Vám totiž musí připravit potřebné dokumenty a návody a hlavně, řidiče pravidelně vzdělává a radí jim v ceně. Od toho tam je taky. A pokud ne… Tak alespoň my to tak děláme. 🙂
Oba případy jsou jednoznačně levnější a dá se s nimi počítat,než “padík” jednou za 3-5 let. A naše kontrolní orgány jsou rozhodně podstatně aktivnější. O zahraničí raději nemluvme.