Je vždy dobré každou sérii o nějaké nové problematice začít tím… No vlastně začátkem. Cílem tohoto článku tak je představit, co to je Dohoda ADR a čím se řídí její přeprava. Tedy to, co se pod tímto pojmem schovává, co to znamená pro všechny účastníky systému přepravy a jaké to pro ně má důsledky.
Pro odlehčení však začnu tím, že napíšu obvyklou reakci subjektů, které s nebezpečnými věcmi přicházejí do styku nejčastěji.
Když si o této problematice popovídáte s řidičem kamionu, tak Vám řekne, že se jedná o zbytečné lákání pozornosti kontrolních orgánů (takže vlastně označení vozidla splnilo svůj účel) … Zaměstnavateli to přijde jako zbytečné zvyšování nákladů, přemíra byrokracie a člověk navíc (takže i tohle splnilo svůj účel, vymysleli to totiž Francouzi) … A odborně způsobilí poradci (DGSA) Vás budou přesvědčovat o tom, že se jedná o klíčovou záležitost v ohledu ke zvyšování bezpečnosti pro všechny a předcházení nákladům za zbytečné pokuty.
Teď si představte, že jste v roli všech tří najednou…
Abychom však neutopili tento článek rádoby bonmoty a posunuli se někam dál, pojďme si odpovědět na to, co se skrývá pod zkratkou Dohoda ADR?
Pod touto zkratkou se schovává pojem Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, která byla podepsána v Ženevě v roce 1957. Od té doby jsou přílohy, a tudíž podmínky, aktualizovány každé dva roky především s cílem přizpůsobování se vědeckému pokroku a stavu silničního provozu. Proč se používá zkratka ADR, proč mluvím o aktualizaci příloh, další významné roky, seznam členů a mnoho dalších nudných věcí si tady vysvětlovat nebudeme… Pokud chcete, tak se to dočtete na Wikipedii. My se tak teď budeme moct věnovat důležitějším věcem a Wikipedie konečně poslouží někomu jinému než středoškolákům s domácími úkoly. Stejně jsem to tam celé editoval…
Už jste zpátky? Že vy jste tam ani nebyli?
Přeprava ADR je přeprava nebezpečných věcí, které jsou uvedeny v seznamu o necelých 4000 položkách, a která díky tomu podléhá speciálním podmínkám a povinnostem, které si postupně představíme v následujících týdnech. Mezi takové nebezpečné věci patří kde co: tlakové láhve na plyn, některé detergenty a chemikálie, benzín, nafta, aerosoly, pesticidy, nebo dokonce jeden typ zvířecího hnoje.
Účastníků v systému dopravy ADR je celá řada. Máme tady ty nejvíce očividné:
- Odesílatel neboli firma (klidně však i fyzická osoba), která tyto věci vezme a někomu předá k přepravě. Zajistí, že věc je správně zařazená, označená, zabalená a že k ní patří odpovídající dokumentace a vlastně se ostatním zaručuje, že daná věc je ve stavu souladu se zákonem a její přeprava povolena. Sranda pak začíná, když k odeslání litrového koncentrátu čističe chcete využít jednu z těch rychlých bílých dodávek s modrým nápisem, které jsme si zvykli využívat pro dopravování všech našich zásilek. Nebo to udělá soused nevědomky a ona praskne.
- Dopravce je pak firma (nebo fyzická osoba, neboť není podmínkou provedení přepravy za úplatu), která tyto věci převezme od odesílatele a předá příjemci. Při tom splní spoustu podmínek na základě informací odesílatele a provede veškerá opatření s cílem zajistit maximální bezpečnost pro ostatní účastníky silničního provozu, sebe nebo veřejnosti.
- Příjemce je pak firma, která tyto věci přijímá. (duh!) V tomto ohledu také může vznikat spousta šedých míst, kdy si sama přijímající firma ani není jistá, jestli příjemcem je nebo není. Často například v případě zásobníkových sil na plyn. Vlastníkem tohoto sila je většinou dodavatelská firma, která zároveň provádí zásobování a přepravu přímo na místo. Přes to všechno je ale příjemcem finální firma, která je uvedena v přepravní smlouvě nebo v dohodě o spolupráci, a která si plyn objednala, a která ho používá. Samozřejmě to také dává i smysl, neboť se všechny nebezpečné operace provádějí na místě zásobníku a kolem by se jinak pohybovali neznalí zaměstnanci, kteří by tou přepravou mohli být ohroženi. Taková firma musí splnit všechna bezpečnostní opatření, která s příjmem souvisí a které jí ukládá buď zákon nebo Dohoda sama. Mimochodem se tomu věnuje i stanovisko MD ČR k problematice DGSA a čerpacích stanic – pokud jste sami příjemcem, tak bych Vám doporučil si ho přečíst… nebo mě kontaktovat… Nebo klidně obojí.
Vedle výše uvedených základních subjektů existuje mnoho dalších jako nakládce, vykládce, balič, plnič nebo provozovatel cisternového kontejneru z nichž každý má zase svůj další souhrn povinností, které musí splnit. Často se stává, že pak jedna firma plní několik rolí. Příjemce bývá z 99% vykládcem, odesílatel často bývá nakládcem a některé větší společnosti dokonce zvládají všechny uvedené role najednou. Všechno většinou záleží na objemu řetězce a množství převáženého zboží.
Pokud se nakonec dostaneme k tomu, co to všechno znamená? Jaký je důsledek pro účastníky?
To je poměrně jednoduché, na jedné straně máme zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, který zavádí povinnosti pro všechny tři základní účastníky systému přepravy podle Dohody ADR (§§ 22 a 23, kdyby se Vám to nechtělo moc číst celé) a na straně druhé máme samotnou Dohodu ADR, která je součástí českého právního řádu a o kterou se opírají i některá nařízení Evropské unie. Porušení těchto ustanovení tak většinou znamená především pěkně mastnou pochvalu ze strany kontrolních orgánů (až do výše 700 000 Kč) + materiální a lidské škody, myslím že pojišťovnu, která Vám něco proplatí v případě porušení základních povinností, budete hledat těžko… Nakonec to vlastně končí tím, že dokud se nic nestane (kontrola, mimořádná událost atp.), tak to nikoho moc zajímat nebude, ale potom už bude na nápravu pozdě…
V praxi to znamená, že pokud jakýmkoliv způsobem pracuji s nebezpečnými věcmi, například je chystám pro přepravu (nakládám, manipuluji, značím, plním, balím), přijímám po přepravě (vykládám, manipuluji, vyprazdňuji, dohlížím) nebo je přepravuji (duh!), musím splňovat ustanovení, která mi Dohoda ukládá. V mnoha případech stačí jen školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí, nějaká základní výbava, pár nálepek a dokumentace dohromady za pár tisíc na několik let. Jindy však musím mít způsobilého řidiče, odborně způsobilého poradce zaštiťujícího celou problematiku, speciálně upravené auto, povolení MD ČR, mnoho zkoušek a speciální výbavu za několik více tisíc… Tak či tak je to však vždycky levnější než si pak vyčítat nějaký nedodělek.
A to Vám někdy klidně spočítám…